Přemýšleli jste někdy o tom, jaké to bude v roce 3000? Jak asi bude vypadat starý New York? Kolik přibude a ubude životních forem? Pokud ano, je pro vás Futurama ideální seriál. Pokud ne, tak taky. To proto, že Futurama vtipně zachycuje věci budoucí a činí tak s osobitým nadhledem duchovního otce seriálu Matta Groeninga. Srovnání se Simpsonovými je nasnadě, avšak oba seriály mají společné snad jen charakteristický styl animace a všudypřítomný humor. I když, troufám si tvrdit, že právě ve Futuramě je ho ještě víc, což je ostatně jeden z důvodů, proč ji mám radši.
Futurama, jak jsem již řekl, se odehrává po roce 3000, kdy se mravy změnily natolik, že by nad nimi moderní člověk (to jest člověk z počátku 21. století) nevycházel z údivu. Proto se divákovi stává neoficiálním průvodcem Philip J. Fry, který ve 31. století omylem uvízne. Skutečně omylem, poněvadž Fry je zmatkař, smolař, žabař, nula, zoufalec a ještě k tomu idiot s IQ rozbitého vysavače, a tudíž mu přivykání na tamější poměry trvá ještě o něco déle. Nechápe, mimo jiné, funkci smrtibudek, u kterých bývá obzvláště v době Vánoc neskutečně dlouhá fronta. Novinkou pro něj je i tzv. pracovní čip, jenž všem lidem předurčuje jejich pracovní zařazení. Naštěstí se v budoucnosti setkává s několika bytostmi, které mu jeho nelehkou situaci usnadňují. A když říkám „bytosti“, myslím bytosti, neboť by se roboti a roztodivní mimozemšťané pod označení „lidé“ jen těžko schovali. Lidskou rasu vedle Frye zastupuje jeho pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra... synovec, postarší a poněkud senilní profesor Farnsworth, jeho praktikantka Amy Wongová a asistent Hermes Conrad. Daleko více prostoru však právem získali Fryovi ne-lidští (co do původu) společníci: robot Bender, pohledná jednooká Turanga Leela z mimozemské rasy Kyklopů s příznačným služebním označením 1-OK a pozoruhodný míšenec humanoida a korýše, doktor Zoidberg.
|
|